První dáma - Magda Husáková-Lokvencová

Magda Husáková-Lokvencová

1916-1966

První dáma moderní slovenské divadelní režie, první slovenská profesionální režisérka a první žena Gustáva Husáka.

Byť se narodila v Pacově, v Čechách ji vůbec neznáme. A pokud si ji někdo vybaví, pak pouze jako první ženu Gustáva Husáka. Na Slovensku je ale dodnes vnímána jako velká divadelní osobnost, jako přední zjev moderní divadelní režie. Byla to výjimečně zajímavá žena, která si nikdy nevybírala jednoduché cesty, a tak by se z mnoha momentů jejího života dalo napsat drama takřka Shakespearovských rozměrů.

"Chtěla jsem být jako ona. Bavilo mě se na ni dívat. Hltala jsem, jakým způsobem reaguje, jak myslí. Do té doby jsem nepotkala ženu tak... ne sebevědomou - ale tak jistou."

Emílie Vášaryová v dokumentárním Prvá

1916 Narozena v Pacově

Rodina Lokvenců, do které se narodila, patřila mezi českou inteligenci, kde se ctily dobré mravy, vlastenectví a vzdělání. Magda se tak od mala učila jazyky, hrála na klavír, jezdila na koni, četla. Záhy přišla o matku, a tak musela otci pomáhat s péčí o dva mladší sourozence. To už bylo na Slovensku, kam byl její otec, zaměstnaný ve službách armády, převelen.

Na prkna, která znamenají svět, se poprvé postavila v divadelním kroužku banskobystrického dívčího gymnázia. Prolézala jej s nevalným prospěchem, učení ji nudilo, zato prý ráda vyhledávala příležitosti, jak se předvést hrou na klavír a zpěvem.

1935 Seznámení s Gustávem Husákem

S Gustávem se seznámila na přednášce, oba tehdy studovali práva v Bratislavě. Mladý, chytrý, temperamentní a charismatický právník Magdě rychle učaroval. Měli stejné ideály, byli levicoví intelektuálové, kteří touží změnit svět. Dobové fotografie dosvědčují, jak krásným byli párem.

1938 Svatba s Gustávem Husákem

1940 Doktorát práv

1941 Studium herectví v Bratislavě

Po ukončení vysoké školy nastoupila jako úřednice do banky a tajně se přihlásila na tříleté studium herectví na konzervatoři. Její sen o divadle začal dostávat reálné obrysy.

1944 Narozen syn Vladimír

Gustáv se v roce 1944 podílel na přípravě Slovenského národního povstání. Po jeho potlačení musely rodiny významných představitelů povstání na čas přesídlit do Moskvy. Magda odletěla ve vysokém stupni těhotenství, syn Vladimír se narodil tam. V Moskvě se také, poté co dostala možnost navštěvovat přednášky na Univerzitě dramatických věd, rozhodla skončit s právnickou kariérou a hned po válce se věnovat výhradně divadlu.

1946 Narozen syn Ján

1947-1952 Hraje a režíruje na Nové scéně v Bratislavě

1948-1952 Učí na konzervatoři

Své plány dodržela. Po válce začala pracovat jako asistentka režie na Nové scéně v Bratislavě a byla natolik šikovná, že jí brzy nabídli samostatnou režii. Byla pečlivá, talentovaná, s originálním viděním a smyslem pro pro výtvarno, nekonvenčně používala světlo a skvěle to uměla s herci. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. 

1951 Gustáv zatčen

1954 Gustáv odsouzen na doživotí

Slibně se rozjíždějící uměleckou kariéru ale překazily valící se dějiny: Gustáv byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu na doživotí. Magda měla, coby jeho žena, zakázáno učit, s dětmi byla deportována z Bratislavy, později vyhodili z divadla. Naléhali, aby se rozvedla, s tím, že když se Husáka zřekne, bude moct opět režírovat. Odmítla, přesto, že už byl v jejím životě nový muž, herecký kolega Ctibor Filčík. I nadále podporovala Gustáva, kde mohla, intervenovala za něj, opakovaně žádala o povolení navštívit ho. Její smysl pro mravní hodnoty jí nedovolil opustit muže v nejtěžších chvílích.

1952-1955 Pracuje v muzeu

Byly to roky, kdy Magda bojovala o každou korunu, ale nepovolila. Našla si místo ve Slovenském národním muzeu, založila divadelní odbor, sháněla exponáty, psala hry pro děti a vedle toho si přivydělává pletením svetrů.

1955-1956 Režisérka v Košicích

1956 Vrací se na Novou scénu

A pomalu, velmi pomalu začala svítat nová naděje: po několika letech Magda dostala nabídku režírovat v Košicích, rok nato se mohla coby režisérka vrátit i do Bratislavy. Opět ve svém živlu: režírovala, psala hry, jako herečka se objevila i v několika filmech.

1960 Rozvod s Gustávem

V roce 1960 Gustáv propustili na amnestii. Naplno se ale ukázalo to, co bylo před jeho uvězněním pouze v náznacích: jejich zájmy byly víc než odlišné. On chtěl stále do politiky, ona žila pro divadlo, společnou řeč už nenašli. Následoval rozvod.

1965 Učí na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě

1966 Umírá

Nějakou dobu poté se u Magdy projevily zdravotní problémy. Trpěla aterosklerózou, migrénami a nikdy nekončící únavou. Přesto stále pracovala, učila, tvořila. V lednu 1966 musela být náhle hospitalizována v nemocnici; zemřela ještě ten samý den. Nebylo jí ani padesát...

Magda Husáková-Lokvencová byla velkou osobností slovenského divadla, první slovenská profesionální režisérka. V divadle, televizi a rozhlase vytvořila na padesát inscenací, jako první na Slovensku inscenovala hry Brechta a Majakovského. Coby pedagožka vychovala generaci slovenských herců. Coby manželka vysokého politika se nikdy nepovyšovala, nikdy svůj statut nedávala najevo. Věřila, že může divadlem změnit svět a lidi v něm. A jak se pamětníci shodují - po celou dobu kolem sebe vytvářela energii, pocit úcty a to, že byla jednoduše zajímavá.