Velká herečka malých rolí - Míla Myslíková

Míla Myslíková

1933-2005

Divadelní, filmová a televizní herečka, spisovatelka.

Původně ani nechtěla být herečkou, její vášeň ležela v knihách - ráda je četla a chtěla je i psát. Osud ale zařídil, že se stala známou díky filmu a televizi. Její herecká škatulka sahala od laskavých maminek až po rázné ženy s jadrným slovníkem a přestože celoživotně patřila spíše k plnoštíhlým ženám, uvnitř byla křehká a citlivá. Patrně víc, než si při pohledu na ni dokážeme představit.

"Byla neopakovatelná. S nikým jste si ji nemohli splést. Míla byla... jedinečná."

Jiří Menzel v dokumentu ČT Příběhy slavných

1933 Narozena jako Bohumila Myslíková v Třebíči

Narodila se do šťastné, byť ne úplně bohaté rodiny. Tatínek byl malý obchodník, maminka provozovala půjčovnu krojů, kostýmů a divadelních masek. I Míla měla od od malička ráda divadlo, když se ale později rozhodla, že ho půjde studovat, rodiče se postavili proti. O herečkách se tenkrát na malém městě nemluvilo příliš hezky, a tak Míla podlehla tlaku rodičů a podala si přihlášku na dramaturgii. U zkoušek byla úspěšná, ale jinak, než kdokoli čekal: komisi zaujala svým projevem i vzhledem a Míla byla přece jenom přijata na herectví.

1955 Absolvuje herectví na brněnské JAMU

1954 Debutuje na plátně - film Nejlepší člověk

Pro film ji objevili ještě na JAMU, kdy byla obsazena do menší role ve filmu s Vlastou Burianem. Malé a střední role se jí staly osudnými, ale jak se její kolegové z branže shodli, ona byla natolik výraznou a skvělou herečkou, že nepotřebovala velký prostor, aby zaujala.

1955-1962 Herečka v Brně

1956 Sňatek se Štěpánem Zemánkem

1957 Rozvod

Po absolutoriu nastoupila do Divadla bratří Mrštíků, později přešla do Mahenova divadla. Tam se seznámila se svým prvním a jediným mužem, o pětadvacet let starším hercem Štěpánem Zemánkem. Manželství ale nebylo šťastné a skončilo po pouhém roce rozvodem.

1962-1964 Filmové studio Barrandov

Její nejšťastnější období v životě bylo patrně v době, kdy se stala členkou hereckého souboru Filmového studia Barrandov. Zamilovala si filmovou práci, milovala své herecké kolegy a ctila režiséry, mohla pracovat s těmi nejlepšími a uvědomovala si to. Od této doby točila v podstatě nepřetržitě až do konce své aktivní kariéry.

1964-1977 Divadlo v Kladně

Po ukončení činnosti barrandovského souboru přijala Míla nabídku divadla v Kladně, kde za třináct let angažmá ztvárnila desítky rolí. Její škatulkou byly rázné, bodré ženy slovanského typu, excelovala například v Maupassantově Kuličce, výjimečné bylo i její ztvárnění Gorkého Vassy Železnovové.

1983 Kniha Finský maraton

1992 Kniha V zemi Kalevově

V osmdesátých letech se Míla konečně dostala tam, kam jí srdce táhlo již od dětství: k psaní. Její první dvě knihy byly o Finsku, zemi, kterou milovala nadevše. Kdysi tam byla pozvána s hereckou delegací filmu Rozmarné léto na filmový festival a tehdy této zemi naprosto propadla. Byla fascinována severskou přírodou i vírou ve skřítky a jiné bytosti a milovala tamní lidi. Začala náruživě studovat finskou kulturu, navázala a udržovala mnoho přátelských vztahů a jak dokládají fotografie i svědci, ve Finsku byla vždy absolutně šťastná.

1998 Knihy Lásko, bože, lásko a Ta naše písnička česká

2002 Kniha V dobrém jsme se sešli

Psala lehce a snadno, často v noci, kdy měla klid a kdy ji nikdo a nic nerušilo. Toužila vydat finské pohádky, ale nebyl o ně zájem, začala tedy zpracovávat příběhy české. Každá její kniha dokazuje velký talent a autorskou zralost, její finské knihy navíc skutečné okouzlení a lásku k této severské zemi.

2005 Umírá

Poslední roky života trávila v samotě. Filmové nabídky dostávala stále, ale odmítala je s tím, že je nemocná a natáčení by ji příliš vyčerpalo.

Míla Myslíková byla výjimečná herečka se vzácným darem šířit kolem sebe pozitivní energii a skvělou náladu. Během 40 let před kamerou natočila více než 150 rolí, z nichž drtivá většina patřila mezi malé až střední, nicméně i těm nejmenším byla schopna dodat lesk výjimečnosti. Mezi ty, které si diváci vybaví nejspíš, patří její Kateřina v Rozmarném létě, Matylda v komedii Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách a laskavá maminka Štěpána Šafránka v sérii filmů o Básnících.